Jak porazit terorismus a posílit Blízký východ

Datum konání akce: 26.10. 2016

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) uspořádalo 26. října veřejnou přednášku izraelského politologa a analytika Elyho Karmona a českého historika a novináře Pavla Žáčka. Úvodní slovo pronesl ředitel PCTR Alexandr Vondra a přednášku s následnou debatou moderoval prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Celá přednáška se věnovala převážně historii podpory Sovětského svazu a jeho satelitních států teroristickým organizacím a následnému vzniku mezinárodního terorismu. Podle Elyho Karmona stála na počátku snaha Sovětského svazu podporovat revoluci, včetně té nesocialistické, která by destabilizovala kapitalismus. Zásadní pro další vývoj mezinárodního terorismu přitom byla podpora palestinských organizací.

Taktika mezinárodních teroristických útoků se ukázala jako úspěšná, zejména kvůli podpoře ze strany arabských zemí, vlažné reakci Západu a zejména tedy kvůli pomoci východního bloku. V tomto ohledu bylo kromě Sovětského svazu velmi aktivní zejména Východní Německo, ale zázemí teroristům poskytly i další východní země.

Po příspěvku Elyho Karmona představil svůj výzkum archivních materiálů československých zpravodajských služeb Pavel Žáček. Podle něj není prokazatelné, že by se Československo na výcviku teroristů aktivně podílelo. Na rozdíl od zpravodajských služeb Východního Německa neměly ty československé povolení spolupracovat s teroristickými organizacemi. Asi nejznámější terorista tehdejší doby Carlos se sice na našem území pohyboval, naše zpravodajské služby o tom však často ani netušily.

Následnou debatu zahájil moderátor Tomáš Pojar otázkou na to, jakou roli hrály v politice Moskvy jednotlivé satelitní státy. Ely Karmon v odpovědi připomněl, že například rumunské služby si najali Carlose na útok proti Rádiu svobodná Evropa. Další otázky se pak týkaly například využití výcvikových táborů v Československu. Pavel Žáček zopakoval, že se využití prostor pro výcvik teroristů nepotvrdilo, ale v rámci mezinárodní spolupráce byly prostory poskytnuty například k výcviku ochranky členů palestinských organizací.

Poděkování za podporu patří mediálním partnerům akce Česko-izraelské smíšené obchodní komoře a Občanskému institutu. 

Henando de Soto se dlouhodobě věnuje problematice rozvojových zemí z pozice kapitalismu. Svou přednášku tentokrát zahájil popisem začátku tzv. Arabského jara, kdy se v prosinci 2010 na protest proti vládě v Tunisku upálil Muhammad Buazízí, lidé vyšli do ulic a vláda padla. Se svými spolupracovníky de Soto zkoumal pozadí tohoto činu a dalších podobných sebevražd a pokusů o ně. Zjistil, že se převážně jednalo o drobné podnikatele, kterým byla nějak znemožněna jejich činnost. Například Muhammadu Buazízímu policie roztrhala všechny dokumenty nutné pro jeho obživu.

Podle de Sota mají Evropané sklon vnímat svět svým eurocentrickým pohledem, jenže většina světa funguje jinak. Zatímco v Evropě je většina lidí zaměstnaná, na Blízkém východě převažují právě drobní podnikatelé, zároveň však v rozvojových zemích neexistují žádné podnikatelské struktury. Navíc je mnoho mezinárodních právních principů nedostupných pro spodní vrstvy společnosti. Základem podnikání je prokázání vlastnických práv, k čemuž je často potřeba papírový dokument. Jeho zničení například policistou v nepřátelské čtvrti pak může znamenat konec. Snahou by proto mělo být rozšíření informací od nejvyšších vrstev ke všem lidem. Řešením by dle de Sota mohly být moderní technologie. Pokud by se podařilo právní koncepty převést do jedniček a nul, mohlo by se urychlit i rozšíření informací. Muhammad Buazízí by pak věděl, že mu sice podle zákonů v jeho čtvrti nepatří nic, ale dle zákonů země mu patří vše, co dřív.

Během následné diskuze s publikem pak de Soto řekl, že mnohé teroristické organizace získávají popularitu tím, že brání majetek chudých a pokud je tedy chceme porazit, musíme tuto jejich úlohu převzít. Na otázku ohledně amerického neúspěchu v Iráku pak odpověděl: „Svrhnout diktátora a institucionalizovat demokracii je dobrý nápad. Jen si nejsem jistý, jestli to lze udělat ze zahraničí.“ Řekl také, že terorismus má samozřejmě mnoho příčin, otázka vlastnických práv je ovšem důležitá, protože tento faktor se dosud spíže opomíjí. Opět přitom připomněl nutnost získávání a sdílení informací, zejména vytvoření snadno dostupné mapy vlastnických práv v jednotném jazyce.

Jedna z posledních otázek se pak týkala současného vývoje v Evropě. Jak to, že v Evropě sílí populisté, když u nás žádné problémy s vlastnickými právy nemáme? Podle de Sota ovšem problém s vlastnictvím v Evropě existuje, nejedná se však o půdu, ale o hodnoty. Jako příklad uvedl trh s finančními deriváty, kde už není skutečné vlastnictví vůbec jasné a například v začátku krize nebylo možné toxická aktiva ani v takovém množství derivátů najít. Na závěrečnou otázku týkající se environmentálních problémů Hernando de Soto odpověděl, že vlastnická práva též určují, kdo je za co zodpovědný. Máme sice k dispozici detailní mapu světa, ale nevidíme na ní co, kdo a kde vlastní. Pokud by se ovšem podařilo zmapovat i vlastnictví, přispělo by to podle pana de Sota k řešení nejen problémů životního prostředí, ale také terorismu a dalších.

Poděkování za podporu akce patří Alianci evropských konzervativců a reformistů, Česko-izraelské smíšené obchodní komoře a Občanskému institutu. 

Mediální výstupy z této akce můžete naleznout na:

Respekt: https://www.respekt.cz/politika/de-soto-kdyz-sepiseme-co-kdo-vlastni-svet-bude-lepsi
Česká televize: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/216411000370915/
E15.cz: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/technologie-bitcoinu-pomuze-proti-terorismu-i-chudobe-veri-ekonom-z-peru-1321595