Izrael ve válce: Geopolitické důsledky

Den konání akce: 21. února

Centrum Transatlantických vztahů uspořádalo dne 21. února debatu s Danem Schueftanem a Jayem Footlikem Izrael ve válce: Geopolitické důsledky. Moderoval ji  Michael Žantovský. .

Dr. Shueftan popsal aktuální situaci v Gaze. Izrael prý před válkou věřil, že pokud budou do Gazy dodávat elektřinu, léky, potraviny a budou nechávat pracovat Palestince v Izraeli či ošetřovat děti v jejich nemocnicích, usmíří si obyvatele. To byl však omyl. Jedním z faktorů, uvedených Danem Schueftanem, proč tomu tak nebylo, je fakt, že již od dětství je část Palestinců vychovávána k vraždění Židů. „Předpokládali jsme, že Palestinci jsou arabskou verzí nás samotných, ale není tomu tak.“

Tato válka bude mít podle něj dopad i na Západ. Co však rozhodně nepřinese je dvoustátní řešení. Hlavní překážkou je jeho proveditelnost. “Cílem Izraele je bránit sebe a své občany, a to bez ohledu na ostatní. Musíme donutit tyto barbary zaplatit cenu“ říká Shueftan. Zároveň dodává, že Hamás nezajímá osud vlastního lidu a používá ho jako prostředek k dosažení svých cílů. Popsal, jak vidí fungování v regionu: „Pokud se tě nepřítel nebojí, boj se ty jeho. Musíme jim ukázat, že jsme schopni jim vzdorovat a případně jim zlomit vaz. Musíme to udělat, jinak bychom nepřežili“.

Arabské státy podle něj věří více Izraeli než USA.  Spojené státy sice považují za silného spojence, ale Izrael je pro ně více důvěryhodným. Vztahy s ostatními arabskými zeměmi jsou lepší než kdy předtím a stále se zlepšují. Země, jako je Egypt, doufají v porážku Hamásu, protože je to i pro ně nepřítel. V souvislosti s Egyptem naznačil, že by Izrael měl být ochoten poskytnout skoro jakoukoliv podporu výměnou za spolupráci při řešení této krize.

Shueftan varuje i před možnými následky neúplné porážky Hamásu. “Pokud se nám nepodaří dosáhnout jasného vítězství, hrozí, že se celý Blízký východ ponoří do chaosu. Například Muslimské bratrstvo může zvítězit v Egyptě a poté je možnost, že vyhlásí válku Izraeli” upozorňuje.

Součástí problému je i Hizballáh na severu země. Je to pro Izrael silný a dobře vyzbrojený protivník a případná válka s ním by zvyšovala riziko zapojení ze strany Iránu. Zároveň by to byla válka, do které by se USA nechtěla přidat. „Izrael nemůže zahájit válku s Hizballáhem, musí jej však vytlačit co nejdál od svých hranic“, zdůraznil Schueftan.

J. Footlik hovořil o situaci v USA. Vyzdvihnul Bidenovu politiku vůči Izraeli. Jeho podpora je osobní a konzistentní, což se projevuje například nedávnou finanční pomocí Izraeli. „Prezident Biden by popsal sám sebe jako sionistu“, shrnul postoj prezidenta. Zaplatí za to však podle něj cenu ve volbách. Již teď jsou mezi zaměstnanci ministerstva zahraničí nebo Bílého domu desítky až stovky těch, kdo projevují z morálního hlediska nesouhlas s Bidenovou politikou vůči Izraeli.

Demokrat Footlik podpořil ale i Trumpovo rozhodnutí o přesunu ambasády do Jeruzaléma a tzv. Abrahámovské dohody, které byly s podporou USA uzavřeny mezi Izraelem a některými arabskými zeměmi. Dodal, že válka v Gaze může být i jedním z rozhodujících faktorů v letošních amerických prezidentských volbách.

 

 

Dr. Dan Schueftan vede mezinárodní postgraduální program národní bezpečnosti na Haifské univerzitě. Dříve byl ředitelem Centra pro studium národní bezpečnosti na Haifské univerzitě (2008-2018), hostujícím profesorem na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu (2012-2014) a přednášel na Národní obranné škole Izraelských obranných sil. Posledních pět desetiletí působil jako poradce nejvyšších představitelů izraelské vlády a bezpečnostního establishmentu. Dr. Schueftan je autorem rozsáhlých publikací o národní bezpečnosti a moderních dějinách Blízkého východu.

Jay K. Footlik je partnerem poradenské společnosti Third Circle ve Washingtonu, DC. Zastupuje společnosti z žebříčku Fortune 500, vlády, ministerstva a další subjekty, které hledají příležitosti v regionu Blízkého východu. V devadesátých letech působil jako asistent prezidenta Clintona, zabýval se řadou vnitropolitických a zahraničněpolitických otázek, zejména se zaměřením na Blízký východ. Působil také jako prezidentův prostředník pro americkou židovskou komunitu.