Osa zla – geopolitické souvislosti teroru Hamásu

Datum konání akce: 23. října

Dne 23. října se na půdě vysoké školy CEVRO Institut konala debata Centra transatlantických vztahů (PCTR) na téma Osa zla – geopolitické souvislosti teroru Hamásu. Vystoupili na ní poslanec Evropského parlamentu a předseda Rady PCTR Alexandr Vondra, poradce pro národní bezpečnost a člen Rady PCTR Tomáš Pojar a experti PCTR Jaroslav Kuchyňa a Michael Žantovský. Debatu moderoval redaktor Českého rozhlasu Jan Fingerland,.

Mezi hlavními tématy debaty bylo hodnocení izraelské reakce na současné dění, vymezení tzv. „osy zla“ či financování Gazy.

Na otázku, kdo patří do nové osy zla byl názor stejný – mezi primární členy patří Hamás, Irán a Rusko. Ale tato osa má své větve v mnoha dalších zemích, jako je KLDR, Sýrie nebo Libanon. V poslední době můžeme vidět užší spolupráci mezi Moskvou a Teheránem. Tyto země spolupracují například v oblasti výroby dronů. Dodávky zbraní z KLDR Rusku můžeme vidět i na Ukrajině. Před útokem na Izrael rostla i frekvence návštěv vedení Hamásu v Moskvě, hosté debaty nevyloučili ani možné společné cvičení mezi Wagnerovou skupinou a Hamásem. Před 7. říjnem si vybral Palestinský islámský džihád 93 miliónů USD v hotovosti z moskevské kryptoměnové burzy, kterou vlastní ruský poslanec Andrej Lugovoj, jenž stál za atentátem na A. Litviněnka.

Podle J. Kuchyni do sekundární větvě této „osy zla“ můžeme zařadit i země, které hostí členy Hamásu, těmi je Turecko nebo Katar. T. Pojar ještě dodal, že můžeme zmínit i Čínu, kvůli její čím dál větší spolupráci s Iránem. Stojí také za názorem, že pokud se odehraje nějaký útok na Izrael z Libanonu, rozkaz k tomuto útoku přijde z Teheránu.  „Sedmý říjen nás uvedl do nové geopolitické situace, kdy se zóny konfliktu začaly slévat dohromady“, prohlásil M. Žantovský.

Izraelská reakce na útok Hamásu – pomalá nebo naopak ukázková?

Podle T. Pojara 7. říjen nelze brát jako naprosté selhání bezpečnostního aparátu země, jak je často akce popisována. „Myslím, že všichni souhlasíme s tím, že to bylo selhání. Ta izraelská reakce byla pomalá, no jasně… Ale vezměte si, že na vás zaútočí dva tisíce po zuby ozbrojených lidí, vycvičených velmi dobře, a začnou střílet ve vašich vesnicích a městech. Tak mě by zajímalo, jaké evropské země by si dokázaly s tím poradit takhle rychle, v zásadě v několika hodinách, co to trvalo“ vyjádřil se k tématu T. Pojar. Dále zmínil, že Hamás využil momentu překvapení na konci svátků. Rychlost Izraele by tedy neodsuzoval. Zarážející spíše je, že bezpečnostní služby Izraele nezachytily žádné zprávy o takto velké operaci předem. Podle něj je ale naprosto jisté, že po tomto konfliktu vznikne spousta vyšetřovacích komisí a časem se zjistí, kde se stala chyba, proč izraelský bezpečnostní aparát nezareagoval včas.

Jednou z možných chyb Izraele byla velká soustředěnost na Západní břeh. Zdá se, že podcenili sílu Hamásu v Gaze. Izraelské ozbrojené síly uznaly, že tunely vedoucí z Gazy do území Izraele, jsou kopány do čím dál větší hloubky, a nelze je tak snadno odhalit. Díky těmto tunelům se bojovníci Hamásu dostali do týlu základen izraelské armády a způsobili zmatení v jejich řadách. Jedním z dalších důvodů úspěchu organizace útoku ze strany Hamásu může být získání informací o pozicích IDF nebo jejich vysoce postavených důstojníků Palestinci, jež v Izraeli pracují. Každý den odchází za prací di Izraele z Gazy až 18 tisíc Palestinců.

Pro bezpečnostní služby Izraele je těžké úspěšně infiltrovat Hamás v Pásmu Gazy, protože samotný pobyt v Gaze a přijímání do Hamásu je pro cizince složité a nebezpečné. V Gaze žijí 2 miliony lidí a obrazně lze říct, že se všichni mezi sebou znají. Vnitřní kontrarozvědka Hamásu je silná a prověřuje si každého člena.

Hned od 7. října byla vidět západní podpora Izraele – ať už symbolické návštěvy hlav států nebo přítomnost dvou letadlových lodí USA ve Středozemním moři.  I návštěva prezidenta Joea Bidena byla jasným signálem směrem k Teheránu. Jenže v Evropské unii nepanuje úplná shoda v plné podpoře Izraele, a to i přesto, že z počátku probíhalo v Evropském parlamentu několik slyšení svědků barbarských útoků na civilisty. Například šéf evropské diplomacie Josep Borrell měl tendenci skoro až obhajovat jednání Hamásu a nekomentoval ani blokaci evakuačních cest Hamásem. K evakuaci vyzval Izrael civilní obyvatelstvo Gazy. „Kdyby se měl Izrael řídit radami evropských politiků, tak by už násobně neexistoval“, uvedl T. Pojar.

V debatě padlo i několik slov k problematice financování Pásma Gazy. Gaza byla zejména financována ze zahraniční, jak agenturami OSN, tak různými dárci. Hosté debaty mluvili i o tom, jak financování Gazy a vnitřní přerozdělování financí probíhá. Izrael vybírá za Gazu a Palestinskou samosprávu Západního břehu clo, ze kterého platí dodávky elektřiny, vody a dalších věcí. Není to tedy tak, že by Izrael vybíral daně přímo v Gaze. Daně v Gaze jsou v gesci Hamásu, ten také řídí rozdělování a distribuci zahraniční pomocí. Problematické je tedy i financování nemocnic a škol. Pod těmi totiž Hamás buduje své bunkry a tunely. Je třeba proto určit hranici mezi tím, co a jak by měl Západ financovat. „Tak jako neplatíme teď Tálibánu v Afghánistánu, tak nemáme platit Gaze. Pokud by měl někdo platit, tak ti, kdo mají neskutečné příjmy z ropy a plynu v tu danou chvíli, a ne ti kdo platí neskutečné peníze za energii“, řekl T. Pojar. „Já si myslím, že by sem neměl jít ani jeden cent z Evropy, dokud nepropustí přinejmenším všechny rukojmí, protože tohle je jediná páka, co máme“, dodal k tomu Alexandr Vondra.

Ve svém závěrečném slově T. Pojar ještě promluvil o problému šíření dezinformací západními médii. Silně kritizoval například článek BBC a New York Times o údajném izraelském útoku na palestinskou nemocnici. Ty se nakonec ukázaly jako pravděpodobně lživé. BBC za tuto zprávu nevzalo žádnou zodpovědnost, a to i potom, co se ukázalo, že za útokem nebyl Izrael, ale že šlo o nejspíše chybnou střelu Islámského džihádu.

Osud Gazy je zatím nejistý, ale jak uvedli speakeři, Izrael neplánuje trvalou okupaci Pásma Gazy a existuje možnost vytvoření mezinárodní instituce pro vedení Gazy.

Záznam debaty můžete sledovat ZDE

(Filip Homolka, Rachel Pojarová)