Debata PCTR k midterms: AMERIKA MEZI TRUMPEM A TRUMPEM?
8. listopadu 2022
V úterý 8. listopadu proběhly ve Spojených státech tzv. midterms, neboli volby v polovině funkčního období stávajícího prezidenta. Američané si zvolili své zástupce ve Sněmovně reprezentantů, třetinu senátorů, guvernéry 36 států a své zástupce v mnoha úřadech na lokální úrovni. Midterms jsou považovány také za zhodnocení dosavadní vlády prezidenta země a jeho administrativy. Nové obsazení obou komor Kongresu a to, zda v něm převahu získají demokraté nebo republikáni, pak ovlivní další směřování Bidenovy administrativy a úspěšnost prosazování její politiky. Výsledky midterms často také posílí či ukončí aspirace možných uchazečů o úřad prezidenta ve volbách v roce 2024. Čeká Spojené státy dramatická změna, nebo bezproblémové pokračování politiky nastolené Demokratickou stranou?
Dnes už víme, že k očekávané „červené vlně“, tedy dramatickému vítězství republikánů do obou komor Kongresu a jejich významné převaze na úrovni guvernérů státu americké federace, nedošlo. Senát se demokratům podařilo uhájit stejně jako převzít několik států, kde guvernérský post zastával republikán. Klíčové je ale jejich získání většiny v dolní komoře – Sněmovně reprezentantů, díky které budou moci významně omezovat politické kroky Bidenovy administrativy. Volby navíc přinesly významné vítězství guvernéra Floridy Rona DeSantise, který se okamžitě stal novou hvězdou republikánů a významným možným vyzyvatelem Donalda Trumpa před prezidentskými volbami v roce 2024.
Přímo v den voleb, a tedy ještě předtím, než volební výsledky zasekly tvrdou ránu naprosté většině předvolebních průzkumů a odhadů, uspořádalo Centrum transatlantických vztahů CEVRO Institutu ve spolupráci s INFO.CZ debatu se třemi zajímavými hosty, uznávanými analytiky a autory, kteří mají ve své kariéře i přímou zkušenost v politické sféře. V debatě moderované Alexandrem Vondrou a Janem Růžičkou 8. listopadu v CEVRO vystoupili Matthew Goodwin, Bruno Maçães a Jeremy Shapiro.
„Tyto volby nejsou o konkrétní politice, jsou o budoucnosti republiky. Zásadním tématem těchto voleb je polarizace a hluboká propast mezi oběma stranami a jejich voliči. Americká politika se stává stále více kmenovou“, shrnul hlavní téma voleb Jeremy Shapiro. Ilustroval to výsledky nedávného průzkumu veřejného mínění, ve kterém se ptali, koho by respondenti jako rodiče zásadně odmítli jako partnera svých dětí. Ještě před pár desítkami let odmítali příslušníky jiné rasy. Dnes jsou to v USA voliči jiné strany. Na podobné rozdělení britské společnosti poukázal v debatě sociolog Matthew Goodwin. Základní dělící čáru v Británii však netvoří příslušnost k jedné ze dvou hlavních politických stran, ale postoj k brexitu: 11 % jeho zastánců uvedlo, že by nechtěli, aby jejich potomek vstoupil do manželství s odpůrcem brexitu, z nich zase 37 % odmítalo manželství svého dítěte s někým, kdo brexit podporuje. Pokud jde o Spojené státy, Matt Goodwin vidí jako hlavní dělící čáru, podél které se společnost polarizuje, dosažené vzdělání. Nejvýrazněji se to ukázalo v prezidentském klání mezi H. Clintonovou a D. Trumpem, kterému se na svou stranu podařilo získat významnou část voličů bez vyššího vzdělání. „Nezdá se, že by se demokratům dařilo úspěšně reagovat na hlavní výzvu, které čelí v současnosti všechny levicové strany na světě, a to, jak získat zpět především manuálně pracující voliče bez vysokoškolského vzdělání z malých měst a venkova. Nedaří se jim přestat oslovovat pouze vysokoškoláky s vysokými příjmy“, uvedl Goodwin. Týká se to podle něj také voličů hispánského původu, kteří demokraty v čím dál vyšší míře opouštějí. „Tito voliči jsou typicky pracující bez vyššího vzdělání, ale zároveň jsou kulturně konzervativní. Nechtějí omezovat financování policie, odmítají lockdowny v ekonomice, nechtějí se bavit o tématech, jako jsou interrupce, klimatická změna nebo demokracie.“ S tímto názorem se ztotožnil také Bruno Maçães: „Demokraté jsou v zajetí idejí, které jsou vzdáleny průměrným voličům. Pokud jde například o klima, Biden je pro ně svázán s politikou, která je nereprezentuje.“
A jak výsledky midterms ovlivní zahraniční politiku USA, zejména podporu Ukrajině či vztahy s Čínou? Goodwin, Maçães i Shapiro se shodují v tom, že minimálně. Klíčovou roli v americké zahraniční politice hraje prezident a tím zůstává Joe Biden. „Joe Biden je takový, jaký je a je už moc starý na to, aby se měnil. Jeho administrativa je poměrně tradiční, zejména pokud jde o vůdčí roli USA v Evropě po začátku války v Ukrajině“, zdůraznil Jeremy Shapiro. „Velmi se obávám o osud Ukrajiny v příštím roce. Spojené státy jsou však natolik oddány její podpoře, že by teď bylo velmi těžké ji oslabit, byla by to zároveň prohra Ameriky“, doplnil jej Bruno Maçães. Opatrný postoj některých republikánů podle něj nesouvisí s izolacionismem. Mají spíše pocit, že se do ní dostatečně nezapojují spojenci, že USA v tomto smyslu využívají. Shapiro pak upozornil na to, že politické elity ve Washingtonu se shodují v tom, že Čína pro Spojené státy představuje nejnaléhavější hrozbu a na potřebě výraznější orientace na indo-pacifický region se shodovali B. Obama, D. Trump i J. Biden a dodal: „Ve Washingtonu také převládá přesvědčení, že k válce mezi Tchaj-wanem a Čínou dojde bez ohledu na to, kdo bude příštím americkým prezidentem, a to do konce tohoto desetiletí.“ Podle Maçãese teď čínská vláda zvolila spíše vyčkávací taktiku, nereagovala ani na americké restrikce ohledně technologií výroby čipů. Očekává totiž, že americké volby a případné reakce na jejich výsledky mohou samy Ameriku oslabit: „Pokud jste nepřítelem Ameriky, můžete mít od těchto voleb a od toho, co vyvolají jejich výsledky, spoustu očekávání. Zejména však od toho, co se bude dít v roce 2024.“
Midterms často indikují šance možných uchazečů o prezidentskou volbu, která proběhne o dva roky později. Tyto značně oslabily pozici D. Trumpa, většina jím podporovaných kandidátů neuspěla. Panelisté debaty se shodli v tom, že pokud Trump získá nominaci republikánů v roce 2024, polarizace společnosti získá novou dynamiku. Goodwin upozornil na radikalizaci liberální části americké společnosti již v souvislosti s Trumpovým prvním prezidentským obdobím a položil otázku, jak pak bude americká liberální elita reagovat na Trumpovo druhé. „Pokud chcete začít občanskou válku, nikdy bych ji nerozjížděl s vysokoškolsky vzdělanými mileniály. I když souhlasím s vašim názorem na politickou dynamiku americké společnosti, i když dojde k nějakému politicky vyvolanému násilí, nedojde k občanské válce. Protože jakmile ji rozpoutáte, prohrajete ji“, reagoval na něj Jeremy Shapiro. Tyto volby do popředí vynesly možného Trumpova soupeře Rona DeSantise. „DeSantis je daleko zajímavější kandidát než Donald Trump. Jak se Trump vypořádá s tím, že je tu někdo, kdo je mladší, chytřejší a daleko sofistikovanější ve vztahu k politice i médiím?“, ptá se Goodwin. Jeho rozhodnutí ucházet se o nominaci a případný úspěch mohou podle něj zodpovědět otázku budoucnosti republikánské politiky
Po skončení debaty proběhnul slavnostní křest českého překladu knihy Bruna Maçãese Na počátku dějin: Úsvit nové Ameriky (History Has Begun, 2020), kterou na český trh uvádí vydavatelství INFO.CZ.
Matthew Goodwin je vysokoškolský pedagog, politický analytik, autor mnoha bestsellerů a uznávaný řečník. Dlouhodobě se zabývá výzkumem politiky a veřejného mínění, zaměřuje se na populismus, volby a voličské rozhodování, věnoval se Brexitu, ale i svobodě v univerzitním prostředí.
V současnosti působí na Rutherford College, University of Kent. Působil také v Královském institutu pro mezinárodní vztahy, v Chatham House, v Legatum Institute, nebo jako seniorní poradce Výboru pro vzdělání Spojeného království. V roce 2022 byl Matt jmenován zmocněncem pro sociální mobilitu. Je autorem šesti knih, m.j. bestselleru Sunday Times – National Populism: The Revolt Against Liberal Democracy. Je také autorem nejlepší politické knihy roku 2015 Revolt on the Right. Pravidelně přispívá do své rubriky na Substacku, či komentuje aktuální politické dění pro významná britská média.
Působí jako poradce pro vlády a korporace po celém světě, seznam jeho klientů čítá na 400 zemí či firem, např. úřad britského premiéra, německého prezidenta, americké ministerstvo zahraničí, Evropská komise, Google, Deutsche Bank, UBS, JP Morgan atd.
Bruno Maçães je uznávaný autor a renomovaný poradce pro strategii v oblasti geopolitiky i byznysu. Jako bývalý portugalský ministr pro evropské záležitosti za svou zemi vedl jednání o krizi eurozóny, první válce v Ukrajině či o zahájení jednání o Brexitu.
V současnosti působí jako expert v Hudson Institute, v Martens Centre a jako poradce Flint Global v Londýně. Doktorát z politických věd získal na Harvardu, v minulosti působil také v American Enterprise Institute a Carnegie Endowment for International Peace. Pravidelně publikuje ve Financial Times, National Review, Politico, Guardianu či Foreign Affairs, aktuální dění komentuje pro CNN, BBC, Bloomberg i Al-Jazeeru a neúnavně glosuje na Twitteru.
Je autorem knihy The Dawn of Eurasia: On the Trail of the New World Order (2018), kterou Financial Times i Foreign Affairs označily jako knihu roku. V roce 2018 publikoval také Belt and Road: A Chinese World Order, v roce 2020 pak vyšla History Has Begun: The Birth of a New America, kterou právě vydává INFO.CZ v českém překladu. Jeho poslední kniha
Geopolitics for the End Time, vyšla v roce 2021, její český překlad péčí INFO.CZ letos na jaře.
Jeremy Shapiro je ředitelem pro výzkum v European Council on Foreign Relations v Berlíně. Zaměřuje se především na transatlantické vztahy. Předtím působil v Brookings, kde byl také v rámci program pro mezinárodní vztahy šéfredaktorem blogu Order from Chaos. Před Brookings působil jako analytik na americké ministerstvu zahraničí. Byl seniorním poradcem náměstka Philipa Gordona, zaměřoval se na strategie v klíčových otázkách americké zahraniční politiky. Shapiro působil také jako politický analytik v RAND ve Washingtonu, D.C. V létě roku 2009 byl součástí poradního týmu generála Stanleyho McChrystala, který se zabýval strategií působení NATO v Afghánistánu. Je autorem mnoha textů o Evropě a o strategických tématech, své člán
ky publikoval např. v The New York Times, The Financial Times, and The Washington Post. Je autorem několika knih a monografií, například Towards a Post-American Europe: A Power Audit of US-EU Relations (společně s Nickem Witneym, 2009); Protecting the Homeland 2006/2007(spolu s Michaelem O’Hanlonem, 2006); Allies at War: America, Europe, and the Crisis over Iraq (spolu s Philipem Gordonem, 2004).
Mediální výstupy z debaty PCTR k americkým midterms: