Česko-německá spolupráce na poli bezpečnosti

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) uspořádalo 12. června ve spolupráci s Jagello 2000 a DAG – Deutsche Atlantische Gesellschaft veřejnou debatu nazvanou „Česko-německá spolupráce na poli bezpečnosti“. Na akci s podtitulem „Jak postupovat vůči Rusku a zkušenosti z voleb v USA: český a německý pohled na opatření proti ruskému hybridnímu boji před volbami v ČR a SRN“ vystoupili: Genpor. v. v. Jürgen Bornemann, bývalý ředitel Mezinárodního vojenského štábu NATO; Dr. Christian Wipperfürth, expert na ruskou zahraniční politiku; Daniel Bagge, ředitel odboru kybernetických bezpečnostních politik v Národním centru kybernetické bezpečnosti a Petr Kolář, bývalý český velvyslanec v USA a v Rusku.

Úvodní slovo pronesl ředitel PCTR Alexandr Vondra a debatu následně moderoval Tomáš Pojar, prorektor pro zahraniční vztahy vysoké školy CEVRO Institut. Jako první z hostů vystoupil Jürgen Bornemann, který se ve svém příspěvku věnoval vztahům mezi NATO a Ruskem. Cílem vzniku Rady NATO-Rusko bylo vytvoření instituce pro konzultace a spolupráci s Ruskem. Rusové ovšem měli pocit, že nikdy nebyli akceptováni jako rovnocenní partneři. Rusko navíc vidělo konec studené války jako svoji porážku a chtělo zpátky status super velmoci.

Christian Wipperfürth poté hovořil k tématu německo-ruských vztahů. Bez Evropské unie podle něj žádné partnerství Německa s Ruskem nebude. Německo přitom dlouhodobě zastávalo názor, že bezpečnost Evropy je možná pouze pokud se zapojí i Rusko. Už před událostmi na Krymu se přitom německá pozice měnila. S rozšířením NATO a EU se pro Německo prioritou místo Ruska stává Polsko a Pobaltí. V samotném Německu se přitom pro spolupráci s Ruskem výrazně více vyjadřují sociální demokraté, nejedná se však o téma, které by mělo mít rozhodující vliv na nadcházející volby. V krátkodobém horizontu tak můžeme očekávat pokračování politiky kancléřky Merkelové a z dlouhodobého hlediska potom vzdalování Německa od Ruska.

Daniel Bagge se pak ve svém příspěvku věnoval oblasti kybernetické bezpečnosti. Strategickým cílem potenciálních nepřátel Západu je přitom využít kybernetický prostor pro vzbuzení nedůvěry či například k přímému ovlivnění průběhu a výsledku voleb. Vzhledem k šíření tzv. fake news a alternativních faktů pak není možné říct co je pravda a co lež. Pokud chce západ této hrozbě efektivně čelit, potřebuje mít definovanou komunikační strategii.

Jako poslední vystoupil Petr Kolář. Připomněl, jak přišel jako velvyslanec do Ruska se snem o vytvoření partnerství Západu s Ruskem. Ruský prezident Putin měl ovšem jiný sen. Rusko chová sice velký respekt k Německu, neustále ovšem testovalo Západ intervencemi u svých sousedů. Jenže zatímco Západ se snaží ovlivnit svoje sousedy směrem k větší stabilitě, Rusko to má naopak. Rusko navíc nemůže se Západem soupeřit ekonomicky ani vojensky, proto se snaží pracovat s našimi emocemi a naší nejistotou a prezentovat se přitom jako poslední ochránce křesťanství. Pro střední Evropu je pak důležité udržovat partnerství s Německem na všech úrovních a nenechat naše protivníky přinést do Evropy chaos.

V následné debatě pak Christian Wipperfürth mimo jiné řekl, že Rusko využívá třenic uvnitř EU a proto na internetu potřebujeme určitou ofenzívu, kterou můžeme využít i pro boj s ideologií radikálních islamistů. K otázce sankcí proti Rusku pak řekl, že jejich ekonomický význam sice klesá, ale nesmíme zapomínat, že jejich symbolický význam zůstává. Podle Jürgena Bornemanna si pak musíme uvědomit, proč byly sankce uvaleny a myslet na naši kredibilitu. Ke vztahům Evropy a Spojených států pak řekl, že sice důvěra Němců v Američany klesá, nicméně obě strany si uvědomují, že se vzájemně potřebují.

Pokud jde o dodržování slíbených 2 % výdajů na obranu, může podle Jürgena Bornemanna dojít k přehodnocení celého konceptu, protože například Německo by bylo ochotné dávat i více, pokud by se jednalo o šířeji definované výdaje na bezpečnost, místo pouze na obranu. Podle Petra Koláře je pak problém, pohled Rusů na střední Evropu – nemůžou pochopit, že se rozhodujeme samostatně, a vidí nás jako pouhé zmatené loutky ovládané Američany. Jürgen Bornemann pak na závěr řekl, že je v otázce budoucnosti optimista, protože Evropa pochopila, že Američané nechtějí nadále platit většinu nákladů sami a že musíme jako Západ držet po hromadě.

Poděkování za podporu patří partnerům akce: Jagello 2000, Deutsche Atlantische Gesellschaft, Hanns-Seidel-Stiftung a Innogy. Děkujeme také mediálním partnerům: CEVRO a portálu natoaktual.cz.