Evropské Německo, anebo německá Evropa?
Datum konání akce: 25.5.2017
Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) ve spolupráci s Hanns Seidel Stiftung uspořádalo 25. května veřejnou přednášku nazvanou „Evropské Německo, anebo německá Evropa?“. Hlavním řečníkem byl Roland Tichy, německý vydavatel, novinář, politický komentátor a šéf Nadace Ludwiga Erharda, kterého doplnila výrazná polská novinářka Aleksandra Rybińska. Akci zahájil ředitel PCTR Alexandr Vondra a debatu poté moderoval Daniel Kaiser, publicista a komentátor týdeníku Echo.
V úvodu svého příspěvku označil Roland Tichy Německo za zemi, které se velmi dobře daří ekonomicky a v zahraničí má vynikající pověst. Ještě poměrně nedávno přitom Německo v této pozici nebylo. Němci přitom chtějí Evropskou unii prohloubit, což ovšem není v jejich zájmu, protože přichází otázka rozdělování příjmů. Německo si totiž stát blahobytu může díky své dobré ekonomice dovolit, nelze ovšem přerozdělovat mezi státy. Cenou za sjednocení je také měnová unie, ze které Německo nejprve tratilo. Díky jinde nemyslitelným reformám vedoucím ke snížení nákladů na pracovní sílu a tím vysoké konkurenceschopnosti ovšem dnes Německo z eura profituje. Rozdíly mezi státy se ovšem prohlubují a místo toho, aby společná měna sjednocovala, jednotnost podkopává.
Aleksandra Rybińska srovnala současnou pozici Německa se situací po sjednocení v 19. století. Německo se totiž opět ocitá v roli polohegemona, tedy země příliš silné pro Evropu, ale příliš slabé pro rozhodující pozici na globální úrovni. Paradoxem německé moci přitom je, že Němci neumí Evropu vést a nezvládají převzít vůdcovskou roli. Neschopnost řešit krize Evropské unie je přitom podle Aleksandry Rybińske důkazem, že Německo nemá partnery pro prosazení reforem. Dodala také, že vytvoření politické unie mělo předcházet velkému rozšíření Unie, a připomněla také, že za společnou měnou stála především Francie, které se obávala síly německé marky. Přitom, jak již bylo řečeno, nejvíce z eura dnes těží právě Německo.
Po příspěvcích obou řečníků následovala diskuse s moderátorem akce a s publikem. Na otázku o budoucnosti Evropské unie Roland Tichy odpověděl, že v Evropě chybí společná vize, kam by se unie měla posunout. Německo si pak podle něj musí uvědomit, že národ je pro některé jiné evropské země důležitější než pro Němce. Obecně totiž v členských státech není vítán jiný diskurs než ten unijní, což vede například i k negativnímu pohledu na současné vlády v Polsku a Maďarsku. V samotném Německu potom na politické scéně i v médiích převládá konsensus SPD a Zelených, který je ovšem v rozporu s názory občanů. Podle Aleksandry Rybińske tak zpravodajství v Německu není objektivní, zejména pokud jde o Polsko.
Podle Rolanda Ticheho je rozšiřování Evropské unie hodně problematické, protože už ve stávajícím uspořádání existují mezi státy různé pohledy na ekonomiku i další otázky. Kvůli společné měně jsou státy tlačeny zvyšovat svoji konkurenceschopnost a přitom není možné zhodnocovat měnu. Místo aby euro spojovalo, vede k divergenci a zvýraznění rozdílu centra a periferie. Neexistuje přitom žádný evropský ministr financí, který by sestavoval společný rozpočet. Schvalování rozpočtu je přitom tradičně nejvýsostnějším právem národních parlamentů. Navíc v rámci Evropské unie existují různé daně, je tedy prostor pro daňovou optimalizaci. Podle Rolanda Ticheho by ovšem sjednocení daní vyžadovalo opravdu silného hegemona.
Poděkování za podporu akce patří Hanns-Seidel-Stiftung. Děkujeme také mediálním partnerům akce Česko-izraelské obchodní komoře, Občanskému institutu, Pravému břehu a portálu natoaktual.cz.