Donald Trump a Blízký východ

Datum konání akce: 30.3.2017

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) ve spolupráci s Israel Public Diplomacy Forum a Jagello 2000 uspořádalo ve čtvrtek 30. března veřejnou přednášku prof. Ejtana Gilboy, akademického ředitele IPD Fora, profesora mezinárodních vztahů a ředitele Centra pro mezinárodní vztahy na Bar-Ilanově univerzitě v Izraeli. Akci nazvanou „Donald Trump a Blízký východ“ uvedl a moderoval prorektor pro zahraniční vztahy vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Profesor Gilboa zahájil svou přednášku výčtem výzev, se kterými se na Blízkém východě bude muset nový americký prezident vyrovnat. Předchozích osm let zahraniční politiky Baracka Obamy totiž přineslo regionu mnoho problémů. Nyní je tedy třeba především obnovit důvěru v americké vedení, zadržet hegemonické snahy Íránu, zastavit válku v Sýrii, omezit ruskou moc nad Sýrií a zničit ISIS. Je nutné také vyřešit, co dále dělat s Tureckem, obnovit vztahy Spojených států s arabskými spojenci a Izraelem a také zamezit dalšímu neúspěchu při izraelsko-palestinském vyjednávání.

Pro pochopení současné situace na Blízkém východě je přitom třeba porozumět historii, náboženství a kultuře tohoto regionu. V současné době totiž dochází k návratu náboženských konfliktů mezi šíity a sunnity. Zdrojem nestability v regionu je již zmíněný Írán a také několik rozvrácených států, z nichž asi nejvýznamnějším je Sýrie. V této zemi se angažuje mnoho mezinárodních sil, ovšem každá z nich hájí své zájmy, které jsou často v rozporu s ostatními. Podle profesora Gilboy byl Barack Obama ruským zapojením do syrského konfliktu překvapen a očekával, že to Rusko oslabí. Putinovi se však naopak povedlo využít této příležitosti a prezentovat se jako skutečný vůdce věrný svým spojencům.

Obama se také pletl v případě jaderné dohody s Íránem, protože uvažoval pouze o dohodě nebo válce. Američané však mohli také přitvrdit sankce. Nesplnil se také Obamův předpoklad, že přijetím dohody posílí v Íránu umírněné proudy, které naopak nyní ztrácejí na síle. Profesor Gilboa neočekává, že by Trump dohodu zrušil, bude ovšem mnohem důslednější v kontrole jejího dodržování.

Mnoho úkolů stojí před Trumpem také v oblasti vztahů Spojených států s Izraelem. Předchozích 8 let bylo poznamenáno vážnými neshodami způsobenými osobním nepřátelstvím Obamy s izraelským premiérem. K izraelsko-palestinským jednáním by měl Trump přistupovat také jinak. Podle profesora Gilboy se bude Trump snažit přesunout jednání z mezinárodní úrovně OSN na rovinu regionální a k bilaterálním jednáním. Otázkou zůstává přesunutí americké ambasády do Jeruzaléma. Může tak například dojít k oddělení velvyslance, který by působil právě v Jeruzalémě, od ambasády, která by zůstala v Tel Avivu.

Následnou debatu zahájil moderátor akce Tomáš Pojar otázkou, proč se Trump ve své zahraniční politice tak soustředí na Blízký východ. Profesor Gilboa odpověděl, že za tím stojí silná motivace uspět tam, kde Obama zklamal. Podle něj je ovšem chyba k tomuto problému přistupovat tímto způsobem, protože tajná diplomacie je v podobných situacích úspěšnější než silná prohlášení. Co by si v rámci Trumpovy zahraniční politiky v regionu přál Izrael? Především nediktovat podmínky, označit Írán za největší hrozbu a větší zapojení v Sýrii.

Publikum se také ptalo na izraelské osady, které se nacházejí na sporných územích. Profesor Gilboa připomněl historickou zkušenost, dle které nejsou osady tou hlavní překážkou míru a jakékoliv stažení Izraele vedlo pouze k nárůstu moci extrémistů jako je Hamás. Další dotazy se týkaly kurdské otázky nebo dalšího vývoje v Egyptě. Podle profesora Gilboy vývoj v Egyptě ukazuje neplatnost představy, že se extrémisté po nástupu k moci umírní.

Akce se uskutečnila za laskavé podpory partnerů: Jagello 2000, Israel Public Diplomacy Forum a Česko-izraelské smíšené obchodní komory. Poděkování též patří mediálním partnerům, kterými byli Pravý břeh, CEVRO, natoaktual.cz.